Raši na výročí Dukly: Slovensko má být domovem pro všechny regiony, ne periferií
Výročí Karpatsko-dukelské operace má být podle předsedy Národní rady SR Richarda Rašiho (Hlas-SD) připomínkou domova, ne jen vzpomínkou na minulost. Výročí mají podle něj smysl pouze tehdy, když si u nich neklademe jen otázku, co se stalo tehdy, ale také co nám to říká dnes.
V projevu na oslavách 82. výročí Karpatsko-dukelské operace přirovnal Duklu k domovu. Podle jeho slov by přirozený rozdíl názorů na vládu, zákony, ekonomiku či směřování země neměl přecházet do znevažování samotné země.
„Vlastenectví totiž neznamená tvrdit, že na Slovensku je vše dobré. Právě naopak. Znamená vidět jeho problémy, pojmenovat je a chtít je napravit,“ uvedl Raši s tím, že za zemi, kterou jsme zdědili po generacích před námi, neseme odpovědnost my.
Jako druhé zmínil úctu k Slovensku. Podle něj demokracie bez sporu neexistuje, proto jsou přirozené rozdílné názory na vládu, zákony, ekonomiku či směřování země. Předseda NR SR dodal, že je potřeba umět rozlišovat kritiku poměrů na Slovensku a znevažování samotného Slovenska.
„A obzvláště tehdy, když překročíme jeho hranice. Protože v zahraničí našimi slovy nevytváříme jen obraz jedné vlády, jedné politické strany či jednoho politika. Vytváříme také obraz Slovenska,“ uvedl.
Je potřeba vnímat regiony
Podle Rašiho úcta k Slovensku znamená i úctu ke každému jeho regionu. „Když se na mapu Slovenska díváme z Bratislavy, toto místo se může zdát jako periferie. V slovenských dějinách však Dukla periferií nikdy nebyla. V jednom z nejtěžších období našich moderních dějin byla jednou z bran na Slovensko,“ řekl.
Zároveň vyslal odkaz, že Slovensko podle něj nesmí končit tam, kde končí dálnice, investice nebo pozornost státu.
Jako čtvrté uvedl, že Slovensko, které si váží samo sebe, nemusí být Slovenskem, které se uzavírá před světem. Podle něj sebevědomá země nepotřebuje křičet, že je nejlepší, ale dokáže otevřeně mluvit o svých problémech, naslouchat svým partnerům či spolupracovat. Zároveň dodal, že má znát svou hodnotu a obhajovat své zájmy se vztyčenou hlavou.
Vyzdvihl také úctu k zemi, která se podle něj neukazuje jen u památníků a během státních svátků. Podle něj se ukazuje v tom, jak o Slovensku mluvíme, jak se k sobě chováme nebo v tom, zda dokážeme navzdory politickým sporům chránit dobré jméno vlastní země.
„A také v tom, zda dokážeme zajistit, aby se žádný člověk a žádný region Slovenska necítil jako periferie. Protože Slovensko není jen území mezi hranicemi. Slovensko je domov. A domov můžeme kritizovat, opravovat a měnit. Ale nikdy bychom si ho neměli přestat vážit,“ zdůraznil.
